Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sibiřský šamanismus - na hranici světů

 

Pestrobarevná víra v Tuvě
Pokud vyjdete z kostela Nejsvětější Trojice v Kyzylu a půjdete 10 minut po ulici k břehu Jeniseje, nemůžete minout „chatrč“ starého šamana. Je to deset minut od jednoho křesťanského boha k šamanismu. Obydlí starého šamana je součástí národních památek Tuvy.
Starý šaman Kenin Monguš -Lopsan je úžasný člověk. V dosavadním životě dosáhl několika titulů a řádů. Je doktorem historických věd, zasloužený pracovník kultury, prezident všech šamanských společností v Tuvě. V tomto výčtu bych mohl ještě pokračovat.
První otázkou, která Vás asi napadne při návštěvě Tuvy, a hledáte na ni odpověď, by mohla znít. Kde se vzal šamanismus v moderní Tuvě?  Je to kulturní tradice, která sahá až do starověku a je nepostradatelnou součástí každodenního života. 
Kdo je šaman? - člověk, který má schopnost vstoupit do říše bytí nepřístupné ostatním lidem.
V tomto stavu komunikuje s duchy, kteří obývají nebeské, pozemní a podzemní světy. Má sílu a moc přesvědčit je, může je přilákat, nebo naopak nařídit jim, aby odešli.
Samotný obřad má tři fáze.
 
Léčba – zahrnuje prvky tradiční lidové medicíny
 
Věštba – provádí se s posvátnými kameny a kostí z beraní lopatky
 
Obřad – efektní a zároveň dramatický, s tancem, zpěvem a bubnováním. Aby vstoupil do transu, musí být šaman plně oddaný a soustředěný. V tomto stavu může dojít nejen ke mdlobám, ale může nastat i smrt.
Kteří lidé v Tuvě chtějí znát co bude zítra?
Mongouch Kenin stojí před prahem svého šamanského příbytku a vítá návštěvy. Ženy, muži, mladé i staré. Z jejich tváří čtu obavy, bázlivost a snad i úzkost.
Všichni chtějí znát svou budoucnost, chtějí znát lék na svoje nemoci, zda si vzít půjčku, odejít do Krasnojarska, kde mají pracovat, ženit se, jak pojmenovat své dítě, a snad i rodit. Chtějí znát odpovědí na své otázky, které jim může dát jen Mongouch Kenin.
 
Tuva - rusky(Тыва)je zemí 6 šamanských společenství,
která v sobě spojuje možné s nemožným. Nachází se v geografickém středu Asie, mezi hřebeny Sajan a Tannu-Ola, na hranici Ruska a Mongolska. Je také historickou hranicí království ruského cara Vladimíra a říší Čingischána.
1297537643_28793723_tuva.jpg
Do 18. století, zemi ovládali Mongolové, poté ji, jako součást Vnějšího Mongolska kontrolovala čchingská Čína a to až do roku 1911. Nezávislou se Tannu Tuva stala během ruské občanské války, která skončila anektací SSSR v roce 1944. Tuva stále zůstává jednou z nejvíce odlehlých a izolovaných oblastí Ruska. Izolovanost a odlehlost Tuvy, byla živnou půdou k zachování kočovného životního stylu s prvky tisíciletých kulturních a životních tradic Střední asie. Po dvě století byla Tuva pod nadvládou Mandžuské dynastie Čching, která měla značný vliv na posílení šamanismu v jihovýchodní části Ruska.
Vzhledem ke své odlehlosti, se Tuva stala i cílem starověrců.
 
Černá víra - šamanismus (nehledejte nic negativního ve slově "černá"). Je to dědictví starověkých duchovních a kulturních tradic.
1297537677_73-suburgan1.jpg
Černá víra obsahuje prvky starověkého iránského kultu a sadu archaických místních kultů. Je nejmohutnějším a zároveň elitním jevem duchovního života v centru Asie.  Mezi mnoha bohy Íránu vyniká MITRA, který má v Indii paralelu stejného jména. Jeho uctívání zabírá epochu dvou tisíc let, a jeho kult je tedy srovnatelný s křesťanstvím od jeho počátku až po dnešek. Mitra byl světlý, dobrý bůh, dárce požehnání, který miloval lidi. Lid ho uctíval jako boha, na jehož dobrotě závisí jeho existence.
 

 

 Žlutá víra - lamaismus, tibetsko-mongolský buddhismus vznikl v době nadvlády dynastie Čching. Je to náboženství lamů, název pozdějšího buddhismu smíšeného se šivaismem a šamaismem. Kočovní Kalmyci, Burjati a Tuvinci, byli utlačováni za carského Ruska i stalinského SSSR. Vzhledem k tomu vítali za druhé světové války německé vojáky jako své osvoboditele. Tím si vysloužili deportaci na Sibiř, odkud jim byl v padesátých letech povolen návrat. Od dob „perestrojky“ se Tuvinci postupně vracejí ke svým kořenům. 

 

 Bílá víra - pravoslaví

1297537457_troickaya-cerkov.jpg
V Tuvě ji také nazývají „Bílá menšina“. V zemi s počtem 300 000 obyvatel, se značnou převahou šamanismu, bez tradice, je většina věřících dezorientovaná. Mizivá finanční podpora jak od státu tak samotných věřících Pravoslaví - symbol jednoty a etnické identity upadá. V samotném Kyzylu, kde žije polovina
 obyvatel Tuvy, je jen jeden kostel, „kostel Nejsvětější Trojice“. Staví se 10 let a jeho stavba ještě není plně dokončena. Většímu
rozšíření a rozmachu Pravoslaví v Tuvě brání dva faktory:
 
Za prvé „tribal“ – soudružnost Tuvinců. Každý Tuvinec má relativně bezpočet příbuzných, kmenových členů klanu. Stovky Tuvinců se například jmenuje Oyun, a všichni jsou potencionálně příbuzní. Velmi časté příjmení Salčak a Salčakov se vztahuje k rodu Oyunamů.
A nejsou to jen geny. Tuvan nikdy nedělá rozdíl mezi svým a adoptivním dítětem, vlastním a nevlastním. Rod je na prvním místě z celé řady zvyků, tradic, domorodých kultů a zemřelých předků.
Za druhé „nesnášenlivost“ - ze strany pravoslavných věřících přezíravý postoj k Tuvincům.
Řídí se jednoduchým kritériem v hodnocení. Tvarem očí a šířkou lícních kostí. Postěžovala si mně jedna Tuvinka, na první pohled docela Ruska. Byla s babičkou v kostele odkud ji věřící
poslali pryč, za šamanem.
 

Starověrci

Ruští osadníci sem přišli na konci XIX – a na začátku XX století. Náboženské a společenské hnutí, které se pod vedením protopopa Avvakuma oddělilo od Ruské pravoslavné církve na protest proti reformám patriarchy Nikona. Starověrci žijí ve svých občinách podle vlastních pravidel a pořádků - nepsaných, zato však dodržovaných a tvrdě trestaných. Například alkohol a tabák představovali naprosté tabu. Lhát a krást byly nejtěžší hříchy. Nejtvrdším trestem bylo vyhnání z komunity. Navíc život s hříchem na duši byl z pohledu přísně věřících starověrců snad tím největším trestem. V Tuvě žijí starověrci při Velkém a Malém Jeniseji stranou od jiných lidí. Mají svoje řemeslníky, lovce a rybáře. Jsou úplně soběstační a do Kyzylu přijíždí jen za nákupem.
 
 
Suburgan – domov šamanských duchů
 
 

Projevy nesnášenlivosti pravoslavných, jsou Tuvinci bolestivě vnímané, protože je jim  náboženská nesnášenlivosti cizí. Právě naopak: Tuvinci mají sklon bát se a respektovat veškeré nadpřirozené síly, známé a neznámé. Všude na silnicích v Tuvě, v horských průsmycích, jsou často vidět buddhistické suburgans, stavby otevřených stožárů a  mohyl z kamenů. To všechno jsou domovy šamanských bohů. Pro Tuvince je samozřejmostí darovat jídlo, sladkost, pár mincí a na úvod trochou vodky pokropit světové strany, aby se žádné Lamaistské božstvo a šamanští duchové neurazili.

Tuvinci jsou velmi tolerantní ke každé jiné víře. Při návštěvě jiné země, jiné víry jsou připraveni uctít bohy, kteří zde dominují.
Šamanismus je předtucha jednoho boha.

 

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář