Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pár slov na úvod

 

Dobrodružný příběh jakoby z pera Jacka Londona se mi

začal naplňovat začátkem ledna. V tu dobu jsem již seděl

v autě Lada Niva, za sebou 1,5tunový vlek plný tažných

psů a potřebného nákladu. Mým cílem bylo město Bijsk

na řece Biji, odkud jsem plánoval start, a na soutoku řek

Bija a Katuň, už po řece Ob, vydat se na 10měsíční polární

výpravu se psím spřežením západní Sibiří. Korytem

řeky Ob z podhůří Altaje jsem se dostal až do srdce poloostrova

Jamal na 70° s. š.

Čekala mě cesta plná lopoty, vykoupená krásou přírody,

přátelstvím psů a uspokojení dávných tužeb.

Obrovská řeka mi přichystala mnohá překvapení, fascinovala

mě svojí šířkou, při 40 °C pod nulou se pode

mnou bořil led zeslabený teplými přítoky, písek navátý

větrem na led řeky mi znesnadňoval cestu, sněhové duny

převracely půltunové saně a zlomenou ruku jsem léčil za

pochodu.

Po třech tisících kilometrech na středním Obu v Karymkary

mně uplavaly ledy. Postavil jsem si pro sebe

a svých čtrnáct psů plachetnici trimaran a pokračoval

ještě tisíc kilometrů dál na sever po sedmé největší řece

světa a za nejvyššího stavu vody do Jar Salé. Když už

jsem nemohl dál po vodě, sehnal jsem vrtulník a další

stovky kilometrů přeletěl. Neodradilo mě ani letní počasí.

Postavil jsem nové saně a jel tundrou po mechu. Konečným

cílem byla jezera na 70° s. š., kam jsem koncem

července dorazil.

Ani zpáteční cestu jsem si neulehčil a s částečně ochrnutou

nohou jsem pokračoval na lodích Obské floty zpátky

na jih ke svému autu. Nečekal mě už nikdo,

a v domnění mé smrti začali rozebírat auto. I to jsem vyřešil

a za pár dnů nato jsem se již objímal se svou rodinou.

pokračování:

 

http://eshop.librix.eu/produkt/detail/717/adin-se-psim-sprezenim-na-jamal  

 

 

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář