Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dvanáct metrů od smrti

 

Krasnojarsk – obrovské město na Jeniseji, které začíná výstavbou honosných domů vlastně už od Divnogorska. Tomu odpovídá i loďstvo Jenisejského říčního flotu. Na Jeniseji jsou vynikající plavební podmínky a tak i nákladní čluny dosahují úctyhodných rozměrů. Po celé šířce Jeniseje jsou zakotveny lodě všech možných typů.

Aktérem mého příběhu byl nákladní člun typu barža. Jen pro představu uvedu pár parametrů tohoto člunu

Délka                         72,8m

Šířka                           16,5m

Výška paluby               2,85m

Váha nákladu                 2800 t

 

Tato nákladní plavidla se vázala do soulodí až o 9ti barží. Já jsem na Jeniseji viděl soupravu o 6ti barží, po dvou za sebou plus tlačný katěr.(postrk)

 451--2-.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Krasnojarsk mě přivítal stavbou nového mostu. Rozhodnutí, mezi kterými pilíři proplout, bylo rychlé a bez problému.  U druhého silničního mostu jsem měl domluvenou schůzku s kamarádem Timurem. Při našem seznámení jsem se zmínil o naší tehdejší povinné četbě. Timura a jeho partu znal také.

 

Setkání pod mostem, pár snímků při loučení a už jsem byl opět na vodě.

 

Pár set metrů od mostu po proudu bylo kotvení nákladních lodí zakázáno. U protějšího břehu kotvilo několik meteorů a výletních motorových jachet. Byla to pohodička, fotoaparát měl plno práce, počasí přálo. Hustota přibývajících nákladních lodí porůznu zakotvených, přibývala. Musel jsem odložit foťák a začít naplno přemýšlet kudy dál. U obou břehů krany všech typů vykládali, překládali a nakládali zakotvené barže malé i velké. Tam, kde se nenakládalo, kotvilo hned několik katěrů.

 podobná situace

Hustota na řece dramaticky zhoustla natolik, že jsem se rozhodl proplout mez soupravou dvou barží na levoboku, na pravoboku jsem měl zakotvenou samostatnou baržu. Mezera mezi kotvícími baržemi zhruba 8 – 10m. Barže kotvené tímto způsobem, jsou zakotveny dvěma kotvami spuštěnými z přídě, a se zádí po proudu.

 

Rychle jsem se musel rozhodnout. Proplout, neproplout? Mé rozhodnutí proplout mezerou mezi baržemi, bylo znásobeno několika desítkami podobně zakotvených lodí po celé šířce řeky.

 

 Moje baržina začínala dotírat na má záda a já se vklínil do mezery dlouhé 80 metrů. Asi po dvaceti metrech jsem zjistil, že se záď barže po pravoboku začíná docela rychle přibližovat k zádi barži na levoboku. Došlo mi, co se stalo a hlavně, co se může stát.

Přibývající vítr uvolnil kotvu barže na návětrné straně a už mu nic nebránilo, tlačit záď lodě k zádi barží, zakotvených po mé levici.

Situace už byla dramatická natolik, že jsem viděl své tělo v řece v lepším případě utopené, v tom horším rozdrcené. Moje baržina nechápala (treking 380) a tlačila mě snad k rychlejší plavbě. Nechápala, že člověku se nechce tak blbě umřít. Dvacet metrů před námi záď vražedné barže narazila na záď mlčky stojící sousedky. Rozdrcený nebudu. Je utopení lepší?

(předbíhám, ale před podobnou otázkou jsem stál hodně na Severu. Je lepší, nechat se roztrhat hladovým medvědem, anebo se vrátit do rozbouřených kalných vod Jeniseje?)

Mozek už přestal brát situaci a stará se, co bude s foťákem, zničí voda paměťové karty? Nechal jsem ho, ať si kalkuluje, zatímco já čekal na vtažení pod zádě.

Nárazem vznikla mezera, kterou by se už dalo i proplavat. Člověk je tvor nenasytný, a já si přál ještě malinko víc. Záď hříšné barže, měla na zádi radius o poloměru půl metru. V tom okamžiku jsem se chopil šance a už na zádech, jsem ještě odstrkával svoji baržu, která se chtěla zachránit první.

Ještě mnoho dní byl můj nos jasným důkazem prožitého trauma.

 

Pod čarou

Ještě v Tuvě jsem byl vtahován pod kořeny uvízlého kmene. Prožitou situaci jsem musel vydýchávat na nejbližším ostrově. Bral jsem to jako první varování.  

Situaci v Krasnojarsku jsem bral jako druhé varování, ale už jsem nemusel vydýchávat nic.

 

 

 

 

369-krasnojarsk---detsky-klub--2-.jpg

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář