Jdi na obsah Jdi na menu
 


Do nitra Jamalu

 

 

 

 

 

Ještě chvíli řev motorů narůstal až do letové hladiny

a pak se ustálil. Rozmluva s piloty je skoro nemožná,

stejně bych jim moc nerozuměl. U nich v kabině bude asi

míň hluku. Jenom letmo mrknu na přístroje, kterých

mají všude kolem sebe plno, a věnuji se raději krajině

pod sebou. Kluci jsou natlačeni na sebe a klidní. Nemusím

si jich příliš všímat. Nevím, jestli krajina je to správné

slovo. Pod námi je jen voda, voda a samá voda. Skoro

všechna jezera jsou kruhového tvaru a různých velikostí.

Je s podivem, že mají i rozdílnou barvu. Krátce po startu

letíme kolem klikatící se říčky s nízkými jehličnany.

Rychle se mi ztrácí z dohledu po změně kurzu a teď už je

pod námi jen plochá krajina.

Občas zahlédnu triangulační věž z dřevěných tyčí. Výšku

jednotlivých kopečků nemohu odhadnout, nechávám

to až po přistání, kdy to bude aktuální.

Pohled na krajinu mě nutí k přemýšlení. Pokud se nezmění

počet jezer, budu je asi stále objíždět do kruhu,

a tak najedu za den v přímém ...

pokračování:

http://eshop.librix.eu/produkt/detail/717/adin-se-psim-sprezenim-na-jamal

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář